Markéta a Aleš si pro svatbu nemohli vybrat lepšího místa, než nádherného prostředí valašských Pusteven. A já si nemohla přát nic lepšího než fotit v mé rodné domovině. Navíc bylo docela vtipné poznání, že ženicha vlastně znám, protože jezdil s mým bráchou motokros. Jak se říká, svět je opravdu malý. Vzhledem ke krásnému lesnatému prostředí a k ještě okouzlujícímu výhledu stálo opravdu za to si počkat do zlaté hodinky, kdy jsem svatebčany vytáhla k poslednímu focení jich samotných. Zde jsou výsledné fotky…